Evidence škody dle Krizového zákona

Otázku odpovědnosti státu za škody vzniklé v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými v rámci boje s koronavirem řeší v Česku zákon č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení (dále jen „Krizový zákon“), jehož § 36 stanoví, že:„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“

Vzhledem k bezprecedentnímu rozsahu přijatých krizových opatření (uzavření hranic, všeobecná karanténa, zákaz provozování velké části maloobchodních prodejen, restaurací, hotelů a dalších) se dá očekávat velký počet uplatňovaných nároků na náhradu škody vůči státu a vzhledem k jejich rozsahu rovněž určitá neochota ze stran státu tyto náhrady vyplácet včas a v plné výši.

Z těhto důvodů lze poškozeným doporučit vynaložit již v tomto okamžiku maximální úsilí o zdokumentování a shromáždění podkladů ke škodám (a ušlému zisku), které jim v těchto chvílích vznikají. S ohledem na výše zmíněnou dikci zákonného ustanovení lze doporučit ke každé dílčí vzniklé škodě vytvořit soubor podkladů a souvisejících informací ke snadnému využití pro následné uplatnění nároku na náhradu škody po státu:

1.      Stručný popis vzniklé škody

• zejména datum vzniku škody, její popis a uvedení konkrétního krizového opatření, které tuto škodu způsobilo
• příklad:“Znehodnocení zásob rychle se kazících potravin nakoupených pro restaurační zařízení v důsledku zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovně dle usnesení vlády České republiky ze dne 14. března 2020 č. 211“

2.      Shromáždení podkladů

• veškeré faktury, účtenky, smlouvy, vyúčtování, relevantní související komunikace s obchodními partnery, fotodokumentace, kalkulace ušlých zisků, např. ve srovnání se stejným obdobím v minulém roce, podklady k neuskutečněným či pouze částečně realizovaným zakázkám
• příklad:“Doklady o nákupu a faktura za likvidaci rychle se kazících potravin“

3.      Popis přijatých opatření na odvrácení škody, související podklady

• popis všech opatření, které poškozený učinil s cílem snížit škodu či míru ušlého zisku, která mu vznikla v souvislosti s přijatým krizovým opatřením, včetně podkladů (viz. bod 2) k jejich prokázání
• příklad:“Zřízení výdejového okénka, prodej přes internet – dovážky“

Nároky na náhradu škody je nutné uplatňovat do 6 měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději do 5 let od jejího vzniku.