2. 4. 2020 | doba čtení 3 minuty
Koronavirus a firmaPrávní služby
V souvislosti a pandemií COVID-19 se nám každým dnem množí dopady u členů Asociace rodinných firem, jakým způsobem se stát postaví k ekonomickému propadu zapříčiněnému omezujícími opatřeními vlády České republiky. Jaký budoucí dopad budou mít tato omezení nejen z ekonomického pohledu a jaké faktické podpory se dostane ze strany státu jeho občanům, podnikatelům a firmám.
Největší paseku v již tak nepřehledné situaci způsobil vládní obrat hodný forsáže stíhacího letounu F 16, kdy vláda dne 24.3. změnila režim nouzového stavu z režimu krizového zákona do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví.
Dle krizového zákona je náhrada škody koncipována jako objektivní, tedy stát je při splnění podmínek odpovědný za vzniklou škodu a této odpovědnosti se zprostí jen když prokáže, že si škodu poškozený způsobil sám. Na druhou stranu v případě opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví nese náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak. Tedy pokud jsou opatření vydána v souladu se zákonem, nárok na náhradu škody nevzniká. A pokud ano, tak jen ve velice omezené míře. Účelem tohoto článku však není hodnotit tuto změnu a stržení kormidla ostře doleva.
Jeho účelem ani není hodnotit všemožné podpory, vyhlašované, měněné, rušené či znovu vyhlašované. Účelem je zjistit, co byste uvítali Vy, české firmy, zaměstnavatelé, výrobci, poskytovatelé služeb…podnikatelé.
Inspirací budiž třeba přístup Velké Británie, která mimo jiné nastavila například:
Samozřejmě je jasné, že výše státních podpor na všech frontách bude odvislá od ekonomické a finanční stability daného státu.
Ačkoli, stejně jako Tomáš Baťa, zásadně nesouhlasíme se zásahem státu do privátního sektoru, ať v podobě dotací nebo podpor, je potřeba si uvědomit, že současná situace je jiná. Situace, ve které se nacházíme není hospodářská krize, ale drastické zpomalení ekonomiky přímými zásahy státu. Jsme v době krize karanténní. Po této ale nevyhnutelně přijde krize odbytová. Kdy sice budeme mít na skladě vyrobené zboží, ale nebude kupní síla, která by jej koupila. Pokud se vyrobené zboží nevyskladní, tak by teprve tento následný dopad mohl způsobit faktické zastavení ekonomiky a krizi v pravém slova smyslu.
V tomto bychom odkázali na Tomáše Baťu, který v roce 1932 prohlásil: „Máme přeplněné sklady zbožím, prodej stagnuje, výroba je na nejnižším stupni, lidé potřebují boty a nemají peníze. Je zbytečné požadovat po státu jakékoliv úlevy (na daních, clech, portu apod.) Nelze dále propouštět dělníky, kteří budou po státu požadovat podporu v nezaměstnanosti. Zastaví-li se továrny, ztratí stát příjem na daních a nezaměstnaný dělník nekoupí boty ani za poloviční ceny. Proto je potřeba výrobu stůj, co stůj udržet.“
Je potřeba se na přicházející odbytovou krizi připravit, a tak se Vás ptáme. Co potřebujete Vy, české firmy? Co byste uvítali od nás? Co byste uvítali od státu? Budeme rádi za každý Váš jednotlivý názor, za každou Vaši jednotlivou odpověď. Vaše podněty a odpovědi prosíme zasílejte na email info@asociacerf.cz.